Sociální pracovnice - exekutory nemluvňat.

26. 07. 2010 14:06:00
Zpráva z tisku: Stačí málo a dítě vám seberou. Je až zarážející jak jednoduše mohou rodiče přijít o dítě. Stačí, aby pojmenovali svého potomka nezvykle, nebo je někdo v okolí nařkne, že žijí ve špíně a už se rozjíždí soudní mašinérie.

Bude dobré se podívat trochu zpět do doby, kdy sociální pracovnice ještě nebyli, problémy se řešili lidsky a spoustu věcí se bralo jako samozřejmá realita.

Z vyprávění naší matky vím, že pokud děti přišli o svojí matku v důsledku úmrtí, otci děti odebrali a dali je na vychování do jeho rodné obce. Tento osud postihl moji matku a její mladší sestru, každou umístili do jiné rodiny. Většinou si tyto děti brali rodiny s více dětmi, aby obdrželi sirotčí příspěvek. Bylo to v době začátku první světové války, kdy navíc jejich otec musel narukovat na frontu. Podmínky v jakých matka musela žít, se zdají být až neuvěřitelné. Rodina, která si ji vzala na vychování měla čtyři malé děti a byt kde všichni žili, byl pod úrovní ulice a jediné okénko bylo až u stropu. Na posteli nebylo místo a tak spala matka na podlaze, zabalená do starého zimníku. K jídlu mněli to co našli většinou na ulici. To není výmysl, ale skutečnost, že jedli ohryzky z ovoce a doma vařený tuřín. Přesto se matka dožila 87 roků a její sestra zemřela v 94

Sociální poměry v první republice nebyly pro obyčejného člověka žádná procházka růžovým sadem. Bylo běžné, že se bydlelo v jednotlivém bytě s vchodem s pavlače a světlo se dostávalo dovnitř jediným oknem (také z pavlače). Na pavlači byl společný záchod a společný vodovod třeba pro pět rodin, Když byly větší mrazy, nebylo kam jít na záchod a voda v kohoutku věčně zamrzala. Sestra mojí matky, později, když se vdala, bydlela se svým manželem, jeho matkou a malou dcerou, až do roku 1946 v Praze Podolí „na Kublově“. To byla malá kolonie baráčku a jeden činžovní dům, přilepených ke skále u cementárny (dnešní plavecký stadion). Do bytu o jedné místnosti se chodilo rovnou z tmavého betonového dvorečku, jedněmi, do půli prosklenými dveřmi, která sloužili jako jediný zdroj světla pro tuto místnost. Hned vedle dveří v koutě dvorku, byla společná kadibudka, pro několik rodin a v prostředku kulatý kanálek, kam se chodila vylévat špína (ráno nočníky), ze všech bytů nájemníků podobně bydlících. Když jste chtěli vidět trochu víc denního světla, museli jste vylézt po schodech na skálu nad dvorečkem (z druhé strany byl dvůr cementárny). Elektřina v těchto domech by byl přepych, a proto se muselo celý den svítit petrolejovou lampou. Tak jak bydlela teta nebyla žádná rarita. Takhle podobně žil celý Žižkov, Karlín, Nusle a celá dělnická zástavba po celé Praze. Všude se rodili a vyrůstali děti.

Dříve bylo normální, že čím byla chudší rodina, tím bylo více dětí. Samozřejmě koupelny nebyli a celá rodina se jednou týdně vykoupala v jedněch neckách a někdy i v jedné vodě. Necky sloužili i jako prádelna. V létě, když se chodilo prát a bílit prádlo k Vltavě, posloužili necky dětem i jako lodička..

Jak to dříve dělali mámy v těchto podmínkách, pokud ještě navíc museli prát a žehlit dětské plínky. To asi těžko někdo pochopí. Miminko se balilo do peřinky (polštáře) a vázalo povijanem. Spalo v posteli s dospělými a bylo li místo tak v kočárku, který sloužil dětem až do doby kdy začali chodit samostatně nebo většinou dokud se do kočárku vešli.

Proč vám to všechno vyprávím? Protože všichni jsme žili na tu dobu v normálních podmínkách a všechno se nám zdálo být samozřejmé a i to, že naše mámy rodili doma za asistence porodní báby. Proto snad nemuseli být sociální pracovnice.

A nikoho nenapadlo vzít mámě dítě od prsu a dát jej do ústavu.

Autor: Ladislav Vinš | pondělí 26.7.2010 14:06 | karma článku: 14.52 | přečteno: 1424x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 264 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 452 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.14 | Přečteno: 111 | Diskuse
VIP
Počet článků 565 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1194

Jsem důchodce, který stále miluje život  kolem   wunschlad@seznam.cz

 

 

  Map

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...