Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hřbitov patřil k mému mládí …….

15. 05. 2017 12:16:24
měli jsme velké zahradnictví sousedící se hřbitovem. Večer co večer jsem z postele koukal na blikající svíčky za hřbitovní zdí. Měli jsme prodej květin, který živil početnou rodinu.

Tenkrát bylo samozřejmostí, že hlavně o nedělích a svátcích chodili
na hřbitov celé rodiny dát jako vzpomínku na hrob kytičku. Byly to
klasické hroby oseté trávou
. To se ještě nebožtík ukládal do
rakve a hrobníci brali potravinové lístky pro těžce pracující.

Musel to být zručný kopáč znalý svého řemesla. Musel
znát šířku rakve a hloubku hrobu podle toho kdy byl zde ulože
předchozí nebožtík, Záleželo na roční době a spodní vodě. Do hrobu
spouštěli na popruzích, smutečně oblečeni funebráci.

Smuteční pochody začínaly u domu smutku, z katolického kostela sv,
Prokopa, a nebo od Vltavy. Chudší pohřeb byl vypraven ze hřbitovní
kaple, odkud se nesl nebožtík k hrobu.

Někdy táhli pohřební vůz s nebožtíkem čtyři vybraní koně a navíc
táhlo zvláštní spřežení vůz na věnce a květiny. Často docházelo
ke zmatku když se splašili koně. Hned vedle hřbitova vedla železnice z
Braníka do Prahy a kočí, který to neznal zastavil moc blízko
přejezdu, který vedl ke kolejím do vrchu.

Také bylo samozřejmostí, že truchlící se po pohřbu seřadili a za řízného
pochodu šli na pozvání zapít nebožtíka.

Vdovy, to byl vždy náš objekt k pozorování, hlavně když se šuškalo
jak věrné to bylo manželství. Důraz tomu dával pohled na vdovu jak
se sotva smutkem vleče a při obřadu padala do hrobu a vzlykala já

chi být s tebou. Za čtyři týdny vesele přicupitala před hřbitov

s mladším „amantem“ a přikázala mu, aby počkal venku, co by tomu řekli

lidi, že jde s amantem zalít hrob.

S kamarády jsme skoro každý večer sedávali u vrat hřbitova na
poraženém kmeni a čekali na zloděje. Dali jsme slib hrobníkovi, že
mu to tam ohlídáme, cítili jsme se jako hrdinové. Občas se ozvaly podezřelé

zvuky, rychle jsme přelezli hřbitovní zeď zapálili fagule a chodili tiše jako
bludičky mezi hroby. Stávalo se, že jsme vystrašili kolemjdoucí
okolo hřbitova. My z toho měli pořádnou legraci


m

Autor: Ladislav Vinš | pondělí 15.5.2017 12:16 | karma článku: 19.42 | přečteno: 414x

Další články blogera

Ladislav Vinš

Kde je dnešní srdce Evropy ?

zůstane česká krajina jednou z nejkrásnějších v Evropě. Západní turisté, kteří k nám jezdili již za socializmu tvrdili, že k nejkrásnější zemi nám chybí jenom moře.

12.7.2017 v 11:04 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 335 | Diskuse

Ladislav Vinš

Než přijde bouřka ...

Začátkem července bývají vždy vedra, bouřky, krupobití, které nadělají vždy velké škody v přírodě. Lidem zničí jejich miláčky velké kroupy, které dokážou člověka i usmrtit.

28.6.2017 v 12:39 | Karma článku: 16.72 | Přečteno: 452 | Diskuse

Ladislav Vinš

Tropy bez cestovky a zadarmo ..

tak se nám to letos povedlo užít si tropického podnebí a být přitom doma. Na splouvání řek to není,, Zahrádkáři chodí pro vodu v noci. Obyčejné zahradní bazény jsou bez vody, Houby letos asi neporostou

23.6.2017 v 12:42 | Karma článku: 16.55 | Přečteno: 493 | Diskuse

Ladislav Vinš

Šumava patří přírodě a .

lidem, kteří jí rozumí a ctí staleté zkušenosti. Když se povedlo zakázat těžit zlato, zkusme zkrotit i těžaře dřeva.

15.6.2017 v 10:38 | Karma článku: 18.01 | Přečteno: 578 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Josef Nožička

Dubaj – město, kde je všechno „nej“

Jak jsem již slíbil minule, v dnešním blogu se s vámi podělím o zážitky z výletu do nejlidnatějšího a nejznámějšího města Spojených arabských emirátů – Dubaje.

21.7.2017 v 11:10 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 765 | Diskuse

Jiří Stratil

Člověk je jen člověk

A jako takový je zakletý sám v sobě. Jeden můj známý to říkal lidově: "každý jede to svoje, dokud nezakalí".

21.7.2017 v 10:40 | Karma článku: 4.33 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

fOtOblog nejen o oknech

Fotografie z brněnských ulic, kde mě zaujaly různé odrazy v oknech, vitrínách - to převážně, ale i jiné fotografie.

20.7.2017 v 15:32 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 200 | Diskuse

Jiří Stratil

Petr Parléř se v hrobě obracel a jeho duch nemá klidu dodnes

Z toho, jak mu radnici ničili. Tak mu ji zde znovu rehabilituji v její původní podobě, jak ji znalci zrekonstruovali, ale s omluvou potom křísím jinak.

20.7.2017 v 10:03 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 610 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Smutný začátek prázdnin

Vedro. Léto. Vysvědčení v kapse. Mouchy. Okurky na záhonu. Všechno jak má být. Zdánlivě jak má být...

19.7.2017 v 10:23 | Karma článku: 25.28 | Přečteno: 847 | Diskuse
VIP
Počet článků 530 Celková karma 17.80 Průměrná čtenost 1200

Jsem důchodce, který stále miluje život a lidi kolem. Map

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.