Přepadla mě nostalgie ….

Začal  jsem  se  hrabat  v starých  fotkách  a při  pozornějším  prohlížení jsem  si  říkal,  že  to  co  vidím  není  snad  vůbec  pravda.  Doba  první  republiky,  protektorát a  po  2  světové   válce.

 Barrandovské  terasy  v době,  kdy  zde  hrával  orchestr  R.A.  Dvorského  k tanci i  poslechu   a   zároveň  to  bylo  výletní  místo   Pražanů, dodnes  by  jste  lepší  nenašli  /škoda, že  chátrá/.   Terasy  mohl  navštívit   každý  kdo  byl  společensky obleče.  V  pozdních  večerních  hodinách  se otvíral  noční    podnik   TRILOBIT-bar.   K filmovým  atelierům  patřili  i  tenisové  kurty  u Vltavy 20

Tento  snímek  je   z roku 1951.   Stáli  jsme  v cestě   budované  železniční    tratě  k mostu „INTELIGENCE“.     Do  tohoto   dřevěného  domku,  který  měl  v té  době  pouze  dvě  místnosti,  jsme  se   nastěhovali  v roce 1946.    Když  se  dnes  na  to  koukám,   pořád  si  neumím  představit   jak  jsme  se tam  vešli,   dva  dospělí  čtyři  děti.  Vodovod   v zimě  v létě  venku  před  domem – je  vidět  na  snímku.  Kadibudka  až  na   koci  stavení,   toaleťák  nebyl  pouze  novinový  papír.  Jednou  za  týden  jsme se  koupali  v kuchyni v neckách, v   jedné  vodě  všichni,  první  měl  přednost  nejmladší. Prádlo  se  vyvářelo  v kotli  na  dvorku  a  pralo se v neckách.   Žehličky  se  hřáli na  kuchyňském  sporáku   Později otec  přistavěl  zepředu  prodejnu  květin,  vzadu jednu  obytnou  místnost  a  garáž.  Venku  velký  skleník    K tomu  jeden  hektar  zahradnictví.   Na  potravinové  lístky  ani  boděnky  nebyl nárok,  protože    matka  byla  „živnostnice“. Nakonec  půl  zahrady  sebrala   dráha  a  druhou  půlku   Komunál  Znovu  se  skláním  k hluboké pokloně  a  poděkování  rodičům    a  dodnes  nemohu  pochopit  jak  všechno  zvládli